Hráze se stavějí i 10 let po povodních
Ve Středočeském kraji se deset let od ničivých záplav zlepšila protipovodňová ochrana měst. Některé hráze jsou dokončené, velká většina se teprve buduje a hotové mají být letos nebo v příštím roce. Budování ochranné hráze letos začne v Zálezlicích na Mělnicku, které se staly tragickým symbolem záplav. Podle údajů, které ČTK poskytly státní podniky Povodí Labe a Povodí Vltavy, se od povodní do ochrany měst v kraji investuje zhruba 1,4 miliardy korun.
Středočeský kraj patřil v roce 2002 k nejpostiženějším regionům. Voda zaplavila téměř sto obcí, smetla nebo vážně poškodila stovky domů, zaplavila řadu průmyslových podniků, poškodila infrastrukturu a způsobila obrovské ekonomické i ekologické škody. Záplavy si vyžádaly i lidské životy - ze 17 obětí povodní jich pět zahynulo právě ve Středočeském kraji. Škody dosáhly téměř 14,3 miliardy korun.
Podle vedoucího odboru inženýrských činností Povodí Labe Petra Martínka bylo po povodních vymezeno záplavové území na 12 tocích v celkové délce téměř 205 kilometrů a na základě toho se připravilo šest protipovodňových staveb. Státní podnik zatím dokončil přestavbu jezu na řece Jizeře v Mladé Boleslavi, budují se hráze mezi Vrdy a Zbyslaví na řece Doubravě, na Labi v Mělníku nebo na Jizeře v Mnichově Hradišti a Benátkách. V září má také začít výstavba hrází v Zálezlicích a Poděbradech.
"Řekli jsme, že pokud neseženeme peníze na naši spoluúčast, tak do toho nepůjdeme, riziko vody je menší než to, že skončíme v exekuci," vysvětlil deset let trvající čekání na protipovodňovou ochranu zálezlický starosta Jiří Čížek. Nyní se vybírá firma, která hráze vybuduje. Stavba by měla být hotova do konce září 2013, náklady se odhadují na 160 milionů korun.
Ve stejném termínu by se měla za 91 milionů korun zlepšit i ochrana Poděbrad, kde se také vybírá zhotovitel stavby. Nejdražší protipovodňová stavba s náklady 545 milionů korun se týká Mělníku. Podle starosty Ctirada Mikeše je stavba zhruba ze 40 procent hotová, zbývá udělat betonářské práce v přístavu a ochranu lokalit Rybáře a vinařství Lobkowiczů. "Je to výjimečná záležitost a investice, která je jednou za sto let. Má uchránit obytnou i průmyslovou část města," uvedl Mikeš. Podle něj výstavba na tuzemské podmínky netrvala příliš dlouho, projekt se začal řešit v roce 2006.
Od záplav pokročila výstavba na tocích, které spravuje Povodí Vltavy. Podle mluvčí podniku Michaely Pohůnkové byla ukončena úprava koryta Litavky v Králově Dvoře na Berounsku za 95 milionů korun, zabezpečení vodních děl Záskalská a Dráteník na Berounsku celkem za 164 milionů nebo vodního díla Pilská u Příbrami za sedm milionů korun. Letos v říjnu by měla skončit výstavba protipovodňové zdi na Červeném potoku v Hořovicích za 22 milionů a na Vltavě ve Veltrusech za 27 milionů korun.
Záplavy řádily také v Berouně, kde voda způsobila škodu 330 milionů korun. Povodně zasáhly zejména historické centrum. Město muselo za desítky milionů korun opravit Husovo náměstí, komunikace, městské hradby, autobusové nádraží nebo radnici. Výstavba hrází, které město ochrání před stoletou vodou, podle Pohůnkové začne letos. Cenu neuvedla. "Město Beroun pro projekt zajistilo územní rozhodnutí a potřebné pozemky," doplnila mluvčí radnice Pavla Švédová. Povodí Vltavy chce letos také zahájit další výstavbu na Litavce v Králově Dvoře.
Hráze naopak patrně nebude budovat další symbol tragických záplav - obec Kly na Mělnicku. Bariéra by podle starostky Alice Semiánové musela být dlouhá tři kilometry a náklady na její stavbu by dosáhly 100 milionů korun. Nevznikla tak zatím ani projektová dokumentace, za kterou by obec musela zaplatit milion korun. V Klech se neobávají možného zvýšení vodní hladiny poté, co Mělník dokončí svou protipovodňovou ochranu. "Dle odborníků to prý významný vliv na naší obec nebude mít," řekla Semiánová. Právě možné dopady mělnické hráze na okolní obce byly jedním z argumentů tamní opozice proti stavbě hráze za půl miliardy.
Kromě nedostatku peněz, které chybí zvláště menším obcím, ještě výstavbu často komplikují majetkoprávní vztahy s vlastníky pozemků potřebných pro výstavbu. Shodli se na tom zástupci Povodí Vltavy i Povodí Labe. Podle obou podniků budou včas dokončeny všechny stavby, na které poskytovalo ministerstvo zemědělství dotace pro roky 2007 až 2013.
Velká voda před deseti lety významně postihla sedm z 12 středočeských okresů - Benešov, Beroun, Kutnou Horu, Mělník, Prahu-východ, Prahu-západ a Příbram. K nejpostiženějším městům patřily Beroun, Štěchovice, Kralupy nad Vltavou, Neratovice a Mělník. Tragickým symbolem záplav se staly zdevastované vesnice na Mělnicku - Zálezlice, Tuhaň, Libiš, Obříství a Kly. V celém kraji bylo evakuováno 17.000 lidí, z toho 12.000 právě na Mělnicku.
zdroj: ČTK
